Ženy, díky kterým vznikly mnohé ikonické díla. Ženy, o kterých víme jen málo, ale v historii dějin umění sehrály velkou roli ...
MAN RAY A KIKI Z MONTPARNASSU
Kiki začala pózovat nahá jako modelka již jako 14-letá a brzy se stala múzou pro mnohé surrealistické umělce 20-tých let minulého století (např. Modigliani, Soutine, Kisling a jiní). Narodila se v chudé rodině jako Alice Ernestine Prin (1901 - 1953, FR). Jako 20 letá se stala múzou a milenkou surrealistického fotografa Mana Raye (1890, USA - 1976, FR). Jejich milenecký vztah trval celých osm let a nebyl velmi klidný. Raya však inspirovala ke stovkám děl. Mezi nejznámější patří ikonická fotografie Černá a bílá (Noire et Blanche, 1926) a Housle podle Ingrese (Le Violin d'Ingres, 1924), kde její záda ztvárnil jako violu. Po jejich rozchodu v roce 1929 Kiki dostala přezdívku Královna Montparnasse, ale v jejím životě se střídaly problémy s chudobou a příliš benevolentním, bohémským životem. Byla kabaretní zpěvačkou, modelkou a dokonce namalovala i několik obrazů, které podepsala jako Kiki. Zemřela v roce 1953, je pohřbena na hřbitově v její oblíbené pařížské čtvrti Montparnasse.
MANET A VICTORINE MEURENT
Édouard Manet (1832 - 1883, FR) údajně spatřil Victorine (1844 - 1927, FR) na ulici. Tehdejší populární modelka a umělkyně ho hned zaujala. Bylo na ní něco, co ho inspirovalo k dílům, které se odklonily od akademického stylu a změnily tehdejší umělecký svět. Celkem ji ztvárnil na 9 dílech, z toho nejznámější jsou obrazy Olympia (1863) a Snídaně v trávě (1863). Dílo Olympia způsobilo skandál, kdy bylo poprvé vystaveno na Salonu v Paříži v roce 1865. Manet na ni namaloval svou múzu Victorine jako nahou ženu se služebnou. Šokující nebylo ztvárnění nahé ženy, ale spíše několik detailů, které poukazovaly na to, že jde o prostitutku (orchidej ve vlasech, náramek, luxusní šála - v té době symboly bohatství a smyslnosti). Květiny, které jí služebná ukazuje jsou pravděpodobně darem od milence. Dráždivý byl i samotný pohled ženy a název Olympia - jméno, které v té době často používali právě prostitutky. Druhým kontroverzním dílem byly Snídaně v trávě, kde svou múzu ztvárnil opět nahou, tentokrát ve společnosti dvou oblečených mužů. Dílo bylo odmítnuto na Salonu v roce 1863, Monet jej však představil na Salonu odmítnutých v témže roce, kde se setkal s díly také akademiky zamítnutého Courbeta a Pissara. I když někteří historici opomíjené vliv Victorine na Manetovu tvorbu, faktem je, že mu stála modelem a inspirovala ho k jeho nejznámějším dílům.
Celý blog čtěte ZDE (v slovenštině)
