Originální nizozemský malíř Hieronymus Bosch zemřel přesně před 500 lety. No jeho díla nás dodnes fascinují, i děsí. Kdo to vlastně byl a co stálo za jeho tvorbou?
Jeho skutečné jméno je Hieronymus van Aken (někdy se uvádí jako Jeroen nebo Jheronimus van Aeken). Za své příjmení vděčí městu 's-Hertogenbosch (nebo Den Bosch), ve kterém se narodil kolem roku 1450 a kde prožil celý svůj život. Město leží v jižní části Nizozemska a v Boschovej době bylo jedním z velkých měst Brabantského vévodství. Proslavilo se zejména výrobou textilu. Bosch však pochází z umělecké rodiny. Jeho otec Anthonius van Aken a jeho děda Jan van Aken byly malíři. Jejich jména svědčí o tom, že rodina pravděpodobně pocházela z města Aachen (dnes v Německu). Přítomnost Jana van Akena je v 's-Hertogenbosch doložena od roku 1431. Předpokládá se, že Bosche učil malovat právě jeho otec nebo někteří strýc, avšak žádné jejich díla nejsou zachovány. V roce 1463 ve městě vypukl obrovský požár, který zničil přibližně 4000 domů. Bosch má tehdy asi 13 let. Více informací z tohoto období nevíme, ale existují domněnky, že na tento zážitek odkazuje i v některých svých dílech.
Bosch se poprvé vzpomíná v místních záznamech v roce 1474, kdy se jeho jméno uvádí spolu s jeho dvěma bratry a sestrou. Jde opravdu o uměleckou rodinu, protože jeden bratr je také malíř, druhý sochař. V roce 1478 Bosch otec umírá a on se přibližně o dva roky později žení s o něco starší Aley Goyaert van den Meervenne, dcerou bohatého městského hodnostáře. Stěhují se do manželčina domu na Markt 61. Pokud víme, nenarodí se jim žádné děti. Podle historických zpráv se Bosch, zejména na základě manželství, stává zámožným a váženým měšťanem svého rodného města. Na konci 80. let je jedním z obyvatel, kteří platí nejvyšší daně.
Kolem roku 1488 se Bosch stává členem Bratrstva Notre-Dame (někdy Bratrstvo Matky Boží). Přibližně v tomto roce přijímá i svůj pseudonym "Bosch". Jde o velmi vlivné a bohaté společenství, které sídlilo v 's-Hertogenbosch a jehož členem byl i jeho otec. V 15. stol. má přibližně 40 vlivných občanů a 7000 dalších členů z celé Evropy. Bosch pro Bratrstvo realizuje i několik zakázek, ale jeho sláva se zakrátko rozšiřuje i za hradby města a hranice Brabantska. Důkazem toho jsou jeho obdivovatelé a sběratelé: Filip I. Pěkný, který si u Bosche v roce 1504 objednal oltářní obraz představující Poslední soud, a Markéta Rakouská, regentka Holandska, která si kupuje Pokušení svatého Antonína (existují dva jeho obrazy s stejným názvem). Boschove díla obdivoval zejména španělský král Filip II., který měl ve své sbírce 33 kousků. Král dokonce zemřel v komnatě, kde visel obraz Sedm smrtelných hříchů. Vlastnil také triptych s vozem sena, Zahradu pozemských rozkoší, taktéž triptych, který vyvolává polemiku týkající se eventuelního Boschovho členství v heretické sektě. Na obhajobu je však uvedeno, že výrazně katolický orientovaný král by ve svém paláci takové díla přece neměl. Díky královy sběratelské vášni a obdivu Boschovy tvorby se dnes může madridské muzeum Prado chválit jeho nejznámějšími díly.
Celý blog čtěte ZDE (v slovenštině)
