Vedoucí osobnost vídeňského modernismu, spoluzakladatel vídeňské secese, vynikající malíř a dekoratér, který se stranil veřejného života a ten svůj zasvětil umění ...
Gustav Klimt se narodil na okraji Vídně (Baumgarten) 14. července 1862, jako druhé ze sedmi dětí. Rodiče patřili mezi chudou přistěhovaleckou vrstvu. Otec, Ernst Klimt, původem z Čech, pracoval jako zlatník a rytec. Jeho matka, Anna Finsterová, pocházela z Vídně a kdysi snila o tom, že bude zpěvačka.
Gustav vyrůstal v bídě. Otec neměl dopad na lukrativní zakázky, proto žili v neustálé nejistotě. Když měl 12 let, zemřela mu 5 letá sestra Anna. Kvůli nedostatku peněz musel na určitou dobu vynechat i školní docházku. Spolužáci se mu vysmívali, že nemá ani pořádné kalhoty. Útěchu od všeho hledal v kreslení a svůj výrazný talent projevuje již jako 14-letý, kdy úspěšně absolvuje přijímací zkoušky na Kunstgewerbeschule, vídeňskou umělecko-průmyslovou školu. Krátce na to se ke němu připojil i bratr Ernst. Díky jejich nadání zakrátko získali své první zakázky (např. Interiér vily Hermes). Později vytvořili tým s dalším studentem - Franz Matschem. Kolem roku 1883 si spolu zakládají vlastní ateliér a vytvářejí Künstlercompagnie (Uměleckou společnost). Skupina měla už za krátkou dobu tolik práce, že ji ani nestíhali. Nejen doma, cestují např. i do Rumunska, kde pracovali v královském paláci Peles. Klimt však cestování velmi nemá v oblibě, mívá z něj úzkostné stavy. Už po pár letech přichází prestižní zakázka - výzdoba nového Dvorního divadla (Burgtheater). Stropní malby nad schodištěm dokončili v roce 1888, kdy divadlo slavnostně otevřeli. Mladí umělci jen s obavou čekali, jak jejich dílo Vídeň přijme. Lidé však od krásy zatajili dech. Klimt dokonce převezme z rukou císaře Zlatý kříž za zásluhy. Měl 26 let.
Objednávky se hrnou dále, zejména na výzdobu oficiálních budov. V roce 1890 se Klimt věnuje dekoraci schodů vídeňského Muzea výtvarného umění. O čtyři roky později představuje spolu s Matschem projekt stropních maleb do haly vídeňské univerzity, který porota přijímá. I navzdory svému skromnému původu se rychle identifikuje s prostředím vídeňské inteligence a střední buržoazie. V letech 1891 - 1897 je členem sdružení vídeňských umělců a jak zralý třicátník se stává králem vídeňského uměleckého světa. Jeho tvorba však nemá jen příznivce. Koncem 90. let pracuje na sérii díl pro vídeňskou univerzitu. Měl ztvárnit filozofii, medicínu a právo. Dílo "Filozofie" oficiálně představil v roce 1900, reakce byly různé, ale spíše negativné. Klimt se ve svých výtvarných experimentech totiž výrazně vzdaluje od vládnoucího akademismu. Medicínu představuje o rok později, na kterou oficiální představitelé reagovali pobouřeně. No a v roce 1903 dokončil Právo, na což následovala vlna útoků a kritiky. Z krále se stala černá ovce rakouské kulturní scény. Koloman Moser a jeho mecenáš a velký obdivovatel August Lederer, výrobce lihovin, zaplatili potřebnou částku, aby Klimta zbavili závazků vůči univerzitě. Filozofii si podle některých zdrojů Lederer zavěsil doma v salonu. Spolu s manželkou Serenou Ledererová vlastnili nejlepší sbírku Klimtových děl ve Vídni. Klimtovo jméno se v tomto čase objevuje již podruhé na seznamu kandidátů na místo profesora Akademie výtvarných umění, ale Ministerstvo školství (Ministry of Education) mu ho právě na základě silné kritiky odmítlo udělit. Na druhé straně se Klimt stává jedním z hlavních autorů změn ve Vídni na přelomu 19. a 20. století.
Celý blog čtěte ZDE (v slovenštině)