Padělatel, který oklamal celý svět

Je to příběh o nizozemském neúspěšném malíři Han van Meegerenovi, o kterém bychom možná nikdy neslyšeli. Nebýt toho, že během 2. světové války prodal Hermann Göring obraz od slavného Jana Vermeera ...

... Při soudním procesu v obvinění z vlastizdrady se Han van Meegeren totiž přiznal, že autorem díla není slavný Vermeer ale on sám.

Když v roce 1945 Spojenecká vojenská komise pro umění (Allied Art Commission) objevila tisíce uměleckých děl v Göringovej skříší v solním dolu v Rakousku, mimo jiné jich zaujalo i nepoznané dílo Jana Vermeera, známého a velmi ceněného holandského malíře ze 17. století (např. dílo Dívka s perlovou náušnicí). Jelikož nacisté byli ve svých zápiscích precizní, vystopovat cestu ke předchozímu vlastníkovi nebylo náročné. A tak se vyšetřovatelé ocitly v Han van Meegerenovom ateliéru.

Van Meegeren byl tehdy už velmi zámožný, ale nebylo tomu vždy tak. Henricus Antonius "Han" van Meegeren (1889 - 1947) se od dětství zajímal o díla holandských mistrů, ale jeho otec nesdílel synovy nadšení pro umění. Místo toho chtěl, aby se stal architektem. V roce 1907 odešel na studium architektury do Delft, kde se narodil a zemřel jeho osudový Jan nebo Johannes Vermeer. Kreslení mu šlo od ruky, ale protože se architektem opravdu stát nechtěl, nikdy neabsolvoval závěrečné zkoušky. V roce 1913 odešel za kresbou a malbou na uměleckou školu do Haagu, kde o čtyři roky prezentoval svá díla. I když se van Meegeren stal známým malířem, kritici se o jeho tvorbě nevyjadřovali pochvalně. Označili ho jako technicky nadaného umělce, kterému ale chybí invenčnost a originalita. Za svou nepříliš úspěšnou umělecké kariéru vinil právě kritiky. Proto se rozhodl, že vytvoří takové dílo, kterým prokáže své nadání a "potopí" tak nesprávné hodnocení odborníků.

Van Meergen se přestěhoval na jih Francie a v letech 1932 - 1937 pracoval na svém mistrovském díle. Vybral si Jana Vermeera, jehož díla byla vzácné (zachovalo se jich asi jen kolem 35), a tím pádem i velmi vzácné. Meegeren se od svých "kolegů" lišil tím, že neduplikoval stávající díla, ale maloval nové a označil je za novobjavené práce starých mistrů. Zakoupil plátno ze 17. století a začal tvořit starými postupy, přičemž na závěr dílo pekl při 100 stupních v troubě, aby dosáhl patinu a požadovanou krakeláž. Během 6 let vytvořil i další "Vermeerova" díla, např. Lady playing music a Lady reading music. Ani jedno z těchto dvou děl neprodal, momentálně se nacházejí v Rijksmuseum v Amsterdamu. 

Celý blog čtěte ZDE (v slovenštině)