Místo, kde se setkávají drahé díla a bohatí kupci. Aukce a světoznámé aukční domy. Jaký je jejich vývoj a jaké skandály se s nimi spojují?
Slovo "auction" se odvozuje od slova "auctus", což znamená nárůst, narůstání. Asi nejstarší záznamy o aukcích pocházejí ještě z antického Řecka, cca 500 p.n.l., kdy rodiny tímto způsobem prodávaly ženy (např. dcery, sestřenice) za manželky. Prodej dcery mimo aukce bylo dokonce považováno za nezákonné. Používala se tzv. "Sestupující" metoda, což znamená, že se začalo nejvyšší částkou, která se postupně snižovala. Pokud kupec s novou manželkou nevycházel, mohl žádat o návrat peněz. Výjimečně hezké ženy se prodávaly za vysoké ceny. Majitelé méně atraktivních žen museli ke své nabídce přidat věno nebo jinou finanční nabídku, aby nalákali kupce. Aukce byly velmi populární i v Římské říši, kde se začátkem našeho letopočtu využívali zejména na prodej rodinného majetku a válečných kořistí.
Dražby v Americe se datují od příchodu přistěhovalců na východní pobřeží kolem roku 1600, velmi populární se staly během kolonizace. Prodej na aukci se stal nejrychlejším a nejefektivnějším způsobem přeměny aktiv na hotovost. Dražby uměleckých děl mohli provádět pouze plukovníci americké občanské války, přičemž termín "Colonel" (v překladu plukovník) se v USA používá pro dražebníky i dnes. Kladívko nehrálo v procesu aukce vždy klíčovou roli. Zatímco v Římě dražitel odstartoval aukci zapíchnutím kopí do země, v 18. století se k určení vítěze používali svíčky. Pokud jste v době, kdy svíčka zhasla byly uchazečům s nejvyšší nabídkou, vyhráli jste. Přihazování bylo ztíženo tím, že nikdo přesně nevěděl, kdy svíčka zhasne.
Vznik aukčních domů
Nejstarší aukční dům vznikl ve švédském Stockholmu. V roce 1674 zde založil šlechtic a místodržitel Claes Rålamb Stockholms Auktionsverk. Po něm následoval Sotheby´s, který je dnes druhým nejsilnějším aukčním domem na světě. Založil ho v Londýně v roce 1744 obchodník s knihami Samuel Baker.
Celý blog čtěte ZDE (v slovenštině)
